Galerie Orlovna z.s.

Otevřeno út-ne
10–17 hodin

Na Sladovnách 1492
767 01 Kroměříž

© 2016

Nová stránka 1

design by Malina: .

SPONZOŘI >>

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.galerie-orlovna.cz

počítadlo.abz.cz

Miloš Slezák malíř, grafik, sochař, medailér, textilní výtvarník

„Na otázku, proč vlastně maluji, sochařím a kdoví co ještě, o co jsem se v oblasti výtvarného umění pokoušel, je jednoduchá odpověď. Jsem výtvarník, protože musím. Kdysi v mládí jsem snad měl – nevím to ale jistě – možnost volby. Za léta práce mně však má výtvarná činnost natolik splynula s životem, že spolu srostly v jediný celek. Věřím sice, že bych se v případě nutnosti dokázal uživit i jinak – při své práci jsem pochytil bezmála devatero řemesel – ale žít bez ní, to bych dokázal už těžko…“ autor o své tvorbě a uměleckém tvoření (1986)

Charakterizovat dílo brněnského umělce Miloše Slezáka co nejvýstižněji a nejstručněji je obtížné, ale přesto se o to pokusíme několika přívlastky: jedinečnost, originalita, mnohostrannost, rozmanitost, univerzálnost a kvalita. Zasáhl téměř do všech sfér výtvarného umění. Výtvarným oborem, jímž se zabýval po celé období své tvůrčí práce, byla grafika, volná i užitá (ilustrace, knižní grafika, plakát), zpočátku inspirovaná Brnem, jeho okolím, rodinným prostředím, později studijními cestami (Francie), krajinou. V 60. letech mělo značný význam pro jeho další umělecký vývoj okouzlení strukturou přírodnin, především dřeva. V bohaté kresbě let na starých prknech, zčásti strávených časem, pro sebe objevil obrovský zdroj inspirace. Vznikla tak série dřevořezů, z nichž výběr se představuje v úvodu výstavy. Jednou z domén tvůrčího úsilí se v té době stává také akvarel, v němž potvrdil smysl pro strukturu krajinného motivu. V cyklu Vysočina monochrómní i kontrastní, zemitě tónovanou a také světlem prozářenou stupnicí barev přehledně tvaruje základní obrysy krajinných výseků. Začátkem 70. let se stalo těžištěm Slezákova uměleckého interesu medailérství a komorní plastika. Pro jeho sochařské práce jsou charakteristické poetické varianty ženských torz, aktů v plastice i v nízkém reliéfu plaket a medailí (Svlékání, 1977, Stojící, 1982), a především portréty významných osobností nejen ze světa výtvarného umění, ale i literatury, divadla, vědy (Bohdan Lacina, 1976, Karel Čapek, 1983). O drobný reliéf se Slezák začal zajímat při řešení plastického vyjádření písma pro nápisy na pamětní desky a textových částí na reversech medailí navržených jiným autorem. Časem pozvolna přešel k samostatnému reliéfu. Za poměrně krátkou dobu dosáhl v této výtvarné disciplíně pozoruhodných výsledků, takže jeho práce byly již v roce 1973 vybrány pro československou medailérskou kolekci na FIDEM do Helsinek. V 70. letech realizoval také řadu pamětních desek, písmových a dekorativních reliéfů, návrhů na výtvarné řešení stěn ad. S tímto souvisí i práce v oboru monumentální tvorby. K nejvýznamnějším se řadí osmimetrová betonová plastika s písmovými doplňky označující vodní předěl mezi Baltem a Černým mořem. Kromě vlastní umělecké tvorby v mnoha výtvarných oborech se věnoval pedagogickému působení a mnoho času.
Dílo Miloše Slezáka se sice uzavřelo před více než dvaceti lety, avšak svou výpovědí, žánrovou i výrazovou mnohostranností a pestrostí promlouvá do dnešních dní. Slezákova tvorba zahrnuje kresbu, grafiku, plakát, knižní ilustrace, typografii, písmo, malbu, textilní tvorbu, monumentální architektonické realizace, plastiku a medaili. Tento strohý výčet různorodých tvůrčích aktivit autora zdůrazňujeme také úvodu, protože náš výstavní soubor, , nemůže návštěvníkovi poskytnout vyčerpávající přehled o celém díle.