Galerie Orlovna z.s.

Otevřeno út-ne
10–17 hodin

Na Sladovnách 1492
767 01 Kroměříž

© 2016

Nová stránka 1

design by Malina: .

SPONZOŘI >>

Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.galerie-orlovna.cz

počítadlo.abz.cz

Ramon Llinas i Vila

Ramon Llinas i Vila /narozen 1962 ve Španělsku, žije a pracuje v Geroně/. Od roku 1985 dodnes působil ve Španělsku, USA, Velké Británii, Francii, Holandsku, Turecku, Izraeli, Švýcarsku, Jižní Africe, Kanadě, Japonsku, Indii, Německu, České republice a v dalších zemích jako umělecký režisér tzv. film shoots, mediální poradce pro tisk a TV a umělecký kurátor v muzeích (mj. byl zakladatelem a generálním manažerem The Museum Store S. A. v Barceloně), galeriích, art festivalech aj. Ve většině jmenovaných zemí také vystavoval svá díla (obrazy i sochy) a je zde svými pracemi zastoupen v soukromých sbírkách. V roce 1992 se podílel jako hlavní koordinátor a zároveň i přednášející na uspořádání mezinárodní konference o designu „ICSID“ v Lublani, 11. září 2001 přednášel na konferenci „RMN“ (Réunion Musee Nationaux) v Paříži.

Ramon Llinas i Vila se ve své tvorbě věnuje olejům, akrylům, kresbám na papíře, hliněným sochám a objektům spojujícím různé druhy výtvarných technik, jejichž postupně navazující vrstvy povyšují myšlenkově jednotlivé části díla. Silná barevnost pak odkazuje na katalánské kořeny umělce, jehož inspirace pochází zejména ze španělského uměleckého hnutí 70. a 80. let 20. stol. se silným vlivem madridského alternativního sociálně kulturního hnutí La Movida Madrileńa a hnutí Arte Povera. V podstatě až sociologizující práce Ramona Llinase vyjadřují potřebu přežití, svobody, respektu, bez ohledu na pohlaví, rasu či sexuální orientaci. Spojují jeho myšlenky a sny s prožitou multikulturní zkušeností. Slova jako pravda, spravedlnost, kultura jsou postaveny do kontrastu k lačnosti nebo penězům a stávají se integrální součástí maleb a instalací. Autor záměrně narušuje hranici umění a kýče, vnáší použitý materiál jako znázornění úpadku lidských vztahů, což vnímá jako krok ke vzrůstající izolaci jedince. Ironií konfrontuje to špatné v nás a ve společnosti, čímž vytváří dialog mezi dílem a pozorovatelem o potřebě přetváření zbytků naší industriální civilizace do nové struktury duchovní obnovy.

Markéta Mercová

„…Je zaujat abstraktním biomorfismem a aurou asijské představivosti, která portrétuje realitu v konfliktu. Válka, nemoc, utrpení, odcizení, náboženská a sexuální netolerance jsou vykresleny celistvými tahy a integrovány do denního života…“

Alejandro Varderi
The City University of New York